Pražská rychlice

replika, určená pro střílení černým prachem, prodejná od 18 let ( zbraně nepodléhající ohlášení - NO)

zbraň oražená státní zkušebnou (tormentací)

Celková délka 200 cm, délká hlavně s komorou 100 cm

Ráže  hlavně 30 mm

Po domluvě je možnost vyrobit víc komor k jedné lafetě.

Pražská rychlice byla typ středověké palné zbraně na lafetě, která se používala během husitských válek a v následujících letech v Čechách. Na rozdíl od ručních zbraní byla rychlice určená k pevné střelbě z obranných pozic a měla významnou úlohu při obraně vozových hradeb.

Zbraň se skládala z těžké kovové hlavně upevněné na dřevěné lafetě, která umožňovala stabilní polohu při výstřelu a tlumení zpětného rázu. Hlaveň byla zpravidla hladká, bez drážkování, a používala střelivo z olověných nebo železných koulí. Prach se zapaloval doutnákem. Ráže byla značná, což umožňovalo prorážet dřevěné konstrukce i zbroj.

Díky lafetě byla rychlice stabilnější než ruční palné zbraně a mohla být používána z pevně stanovených pozic, například na hradbách, vozech či opevněních. Přesnost byla stále omezená, ale účinek na nepřítele byl značný, zejména při obraně úzkých průchodů nebo během obléhání. Rychlice se často používala ve skupinách, kde jejich palba doplňovala střelbu pěchoty a zvyšovala psychologický tlak na protivníka.

Pražská rychlice představuje důležitý mezistupeň mezi ručními palnými zbraněmi a pozdějšími dělostřeleckými systémy. Její konstrukce ukazuje, jak se husitské vojenské strategie snažily kombinovat palnou sílu s taktikou vozových hradeb a pevnostní obranou.